Praha - O talentu Pavly Milcové, která vydala svou první desku Benighted se skupinou One Off , se v hudebních kruzích vědělo. Jedním z prvních, kdo na ni upozornil, byl Vladimír Merta, který ji asi před třemi lety pozval zazpívat na svůj koncert.
Desku Benighted jste začala nahrávat v listopadu 1993, a když jste se nedohodla s žádnou firmou, vydala jste si ji sama. Co vám to rozhodnutí přineslo a co jste tím naopak ztratila?
Bylo to dobré rozhodnutí. Získala jsem mnohé, prorože jsem alespoň pro ten čas ztratila pochybnosti, které člověka denodenně provázejí a rozmělňují. Dávala jsem pak pozor na jedinou věc: aby se to, co právě dělám, nedalo udělat líp. Nahrávání bylo dobrodružné, míchali jsme s téměř dvouletým odstupem, což věci jenom prospělo. Deska vypadá tak, jak jsem si ji představovala před dvěma lety.
Studovala jste lidovou konzervatoř, zpívala jste s různými kapelami. Kdy jste se rozhodla, že začnete samostatně vystupovat?
No, ono mi to s těmi kapelami moc nešlo, byl to pro mě úplně cizí svět. Studovala jsem tenkrát češtinu angličtinu na filosofické fakultě, tak jsem všeho nechala a odjela na rok do Glasgow studovat lingvistiku. Ve Skotsku jsem si koupila kytaru, šťastnou náhodou mě pozvali na festival do Edinburghu - a to byl začátek. Měla jsem jen několik písniček. Pak vznikly další a na to navázala spolupráce s kytaristou Jersem Novacem. Poté, co jsme nahráli a vydali album Benighted, hraju už zase sama.
Vedle vlastních písniček jste si vybrala i skotskou baladu Silver Herring. Čím vás zaujala?
Píseň je o dívce na tržišti, která se ptá, kdo si koupí jejího stříbrného herynka. Ten, kdo kupuje, může zvažovat, není-li tak obyčejná ryba moc drahá, ona však namítá, že ryba je čerstvá, zrovna vytažená z moře. Její muž na ně každé ráno vyjíždí a ona a jeho matka nikdy nevědí, jestli se ještě vrátí.
Jaká situace nebo co vás vyprovokuje k tomu, abyste napsala písničku?
Je to otázka naléhavosti, ne provokace. Moje písničky mají nejblíže k příběhům, k rozhovoru o strachu, samotě, napětí, o sdílení radosti, o lásce v různých podobách a o světle. Jsou jenom zlomkem toho, co lidi zažívají.
Dá se samozřejmě vidět daleko víc. To je obsaženo už v názvu Benighted - člověk, který je zastižen tmou. Ovšem i sám vypravěč bývá zastižen tmou, ale neustále naslouchá hudbě.
Co od svých písniček očekáváte?
Ráda bych, aby v nich lidé našli pocity, které třeba nedovedou pojmenovat, ale přesto je cítí."