RADOST MÍŘÍ DO VESMÍRU

...jakkoliv je deska pestrá, drží pohromadě a přináší svou mozaikou výpověď o krásném vnitřním světě autorky a s nadhledem glosuje svět nás ostatních lidiček a tvorů. Album obsahuje třináct písní, kromě převažující češtiny se objeví i angličtina a kromě vlastní tvorby i dvě svérázně podané lidovky. Výčet účinkujících muzikantů je vzhledem k pestrosti hudby překvapivě krátký. Kromě zpěvu(a kazoo) Pavly Milcové uslyšíte jen housle a violu Stano Palúcha, který si každou další deskou upevňuje pozici mimořádně invenčního a empatického houslisty, a potom Petra Bindera, který s Milcovou hrál už na předchozím Tarzanu Pepé a kromě své domovské kytary zde nahrál spoustu dalších nástrojů, pravděpodobně většinou elektronickou cestou... Kromě sdělení a zajímavých hudebních kompozic, což je předpoklad automatický, stále víc soudobou zajímavou muziku vytvářejí zajímavé barvy. Zde je jejich použití navíc v druhém plánu docela dobře podpořeno tím, že jedním z leitmotivů je zpráva o Zemi v podání Marťana, tedy skutečně pohled zvenčí, takže "kosmické" barvy zvuků neodpovídají někdy žádnému ze známých pozemských nástrojů jsou vlastně funkční. Ale jinak je to pochopitelně deska o tom, čeho si všimne i Marťan. Jak důležitá je zde láska, vztahy, radost ze života, hravost, fantazie... ...Celkově jde tedy opravdu o zdařilou desku bez nějaké slabiny, která má šanci, že na ni ani po letech ve vaší diskotéce nebudou nánosy prachu.