Zprávy na Mars

Pavla Milcová vydala jedno z nejrozkošnějších alb, jaká jsem v poslední době slyšel. Velmi jí k tomu dopomohl Peter Binder a kromě nich se na albu podílel ještě v několika písních Stano Palúch. Album se jmenuje Apollo 14 a je hudebně velmi rozmanité, a především je hravé, přetéká nápady opravdu až do stratosféry. Vybral jsem skladbu 10 a 11, které na sebe navazují nejen umístěním na albu. Ta první se jmenuje Život na Zemi, a chápejte ji jako zprávu marťanského velvyslance. (Marťanského velvyslance pak pochopitelně můžete chápat jako metaforu). Proto ji taky, stejně jako na bookletu opíšu jako souvislý text. Než si desku pořídíte, tak pro vaši představu, muzika je to v této písni dost komplikovaná, někde na pomezí šansonu a písně ve stylu vážné hudby. Život na Zemi Život na Zemi se skládá ze samoty a z letu samotou. Nedokázal jsem postihnout rozdíl. Láska nemůže pocházet od lidí. Jsem starý a jsem sám, před domem čeká taxík. Omluvte zprávu na Mars ze Země, vyslanec cítil se mizerně. Snažil se pochopit člověka a poznat ho co nejvíce. Snažil se pochopit člověka a neodhad své hranice. Měl tykadýlko na všechny strany a proto je teď utahaný. Nepoznal včas svoje meze a něco na něj leze. Následuje tvrdý hudební střih, ozve se hravé, rozmarné, skoro country a píseň s textem, který s dovolením přece jen nějak přepíšu do "krátkých řádků", protože jde o píseň s refrénem:

Taxikářův smysl pro humor

Dále bych chtěl podotknout
že taxikář měl smysl pro humor
dále jsem byl vděčný
za úsměv jeho slečny.
Dále jsem vděčný/vděčná
že je láska věčná že nepochází od lidí?
dyť Marťan do nich nevidí.
Existuje, pane, něco, co jste si tu oblíbil?
A ten Marťan na odletu objal je a políbil

Rec: Ta dvojice ještě dlouho stála na rampě

a mávala mizející zelené tečce za oknem vesmírného korábu.
Ale ten pocit ... jako by je svíral jakýsi starý známý pocit:
"Ano, jsem to já - FANTOMAS!"
Existuje, pane, něco, co jste si tu oblíbil?
A ten Marťan na odletu objal je a políbil

Rec: Bill divokej, jó, to byl. To byla jízda!