/ Petr KORÁL, Rock&Pop, 11/98/ Pavla Milcová&Tarzan Pepé Když Pavle Milcové před třemi roky vyšel anglicky zpívaný debut Benighted, doprovázela ji formace One Off. Dnes už je všechno jinak: nový materiál byl až na dvě výjimky opatřen českými texty a natočen skupinou Tarzan Pepé.Tedy skupinou - tvoří ji vlastně jen Milcová (zpěv, akustická kytara) a Peter Binder, jeden z nejuznávanějších kytaristů u nás ( v minulosti hrával např. s Naimou nebo Binder-Konrád Blues Bandem). ve studiu se však spolu s nimi objevila celá řada dalších renomovaných hudebníků, mj. Jaromír Honzák, Marcel Buntaj, Michal Gera, Pavel Plánka nebo Alexej Charvát. Výsledkem je album, představující neobyčejně funkční kombinaci zpěvaččina kultivovaného folkového písničkářství, víceméně rockového soundu a lehce jazzového pocitu, klenoucího se - zejména ve způsobu instrumentace - nad většinou přítomných písní.Ve finále to dává mimořádně barevnou hudbu, která jen umocňuje interpretčin smysl pro silný a přitom nepodbízivý melodický nápad a vlastně ho staví do trochu jiného ( a daleko zajímavějšího, než kdyby byl ztvárněn v "holé podobě" jen se španělkou) světla. Skladby H vězda na nebi, Otče, Mniši & Rytíři či Binderova Ještě že nejsou andělé patří mezi vůbec nejvýraznější písničky, jež na zdejší folkrockové scéně v posledních letech vznikly. Jistě i díky tomu, že z Milcové se stává čím dál přesvědčivější pěvecká osobnost s charismatickým, technicky vycizelovaným a již prakticky nezaměnitelným projevem, a také díky její schopnosti napsat chytrý, poetický text bez stopy křečovitého rádobyintelektualizmu. Z poněkud odlišného, jěště mnohem jazzovějšího a "alternativnějšího" světa pocházejí zbylé dvě ze tří písní, jimiž coby skladatel na desku přispěl Binder ( ve zhudebnělém Shakespearově Sonetu No.66 i sám zpívá). Tvoří zdravý protipól prostinkému, leč o to nádhernějšímu skotskému lidovému popěvku Silver Herring, jež lze považovat za jakýsi líbezný bonbónek alba. Alba mimořádně vyzrálého a náročného i líbivého zároveň.